Lubor pracoval jako průvodce celý svůj život. S ČEDOKem projezdil Evropu a i tam byl vždy perfektně připravený. Samozřejmě, že tenkrát ještě nemohl sbírat informace na internetu a tak trávil spoustu času v knihovnách. Když se například chystal na čtrnáctidenní zájezd do Rakouska, nastudoval materiály v univerzitní knihovně v němčině, protože v češtině tenkrát nebyly k dispozici.
Svou práci Lubor Burka miloval a tak těžce nesl, když byl kvůli svému věku po celoživotní práci odejit. Jak už je ale v životě zvykem – vše je tak, jak má být. Potkal totiž předsedu spolku Hurá na Výlet! a ruka byla v rukávě:
“Domluvili jsme se, že budu pro spolek jezdit zájezdy, protože mám od roku 1984 hodně zkušeností. Po dvou letech spolupráce jsem se stal členem spolku. A jsem v něm nejstarší. Řekněme, že doplňuju mládí zkušenostmi,“ směje se modrooký vtipálek, kterého snad nikdy nikdo neviděl zamračeného. Jak sám říká, na začátku byl ze všeho pěkně vyplašený, ale praxe je ten nejlepší učitel. Nikdo by na něm ale ani tenkrát sebemenší náznak nejistoty nepoznal. Je to prostě profík.
„Je to moje záliba. Koníček, kterému se moc rád věnuju. Dělá mi dobře, když můžu předávat svoje zkušenosti a vědomosti,“ říká. Důkazem jeho slov je i to, že když skončil „průvodcování“ po Evropě, věnoval materiály řadě institucí a kamarádům. Dlouhého cestování má prý tři roky před devadesátkou dost. Přesto rád na zájezdy do Itálie, Řecka a dalších pobřežních destinaci vzpomíná. Vždy se ale rád vracel domů. Do svého domečku se zahrádkou, který před časem předal synům. Dnes žije v domě s pečovatelskou službou a užívá si každého dne, kdy může být platný a na cestě se svými mladými přáteli.
